Roman PIHAN

http://www.digimanie.cz/branch.jsp?node=521D509B6847F916C125740B002B545C

Jaký fotoaparát? – 1. díl: kategorie

Je to zhruba dva roky co jsme uveřejnili seriál na téma „Jaký digitální fotoaparát na dovolenou“. Ti, kteří před dvěma lety fotoaparát pořídili, mají již možná situaci vyřešenou. Nicméně otázka se stále vrací a to tím spíše, že digitální fotoaparáty jsou již v cenové kategorii vysloveně spotřební a tak se často obnovují. Navíc se toho na trhu stalo spousta nového.

Na trhu je ještě více modelů digitálních fotoaparátů, než tomu bylo před dvěma lety. Dobrá zpráva je, že všechny fotografují a tedy plní svůj základní úkol. Přesto však všichni hledají ten správný, což je třeba chápat tak, že hledají takový, který nejlépe splní jejich osobité nároky. Výrobci se přitom snaží stále zlepšovat automatické fotografování a tím dělat fotografování snazší, avšak tato snaha má své fyzikální limity. Na druhou stranu se objevují zcela nové technologie jak v oblasti firmwaru - např. rozbor obrazu, detekce obličeje (face detection), detekce úsměvu (smile detection) atp. či v oblasti hardwaru fotoaparátů - např. bezdrátové technologie přenosu dat, zápis GPS souřadnic ke snímku atp. Otázkou však je, co který uživatel očekává a jak tedy vybrat ten správný.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/616d3cae0fc5f4c9c125746a00573662/Body/0.486?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Funkce detekce obličejů (Face detection) pomáhá zaostřit, správně exponovat a správně vyvážit barvy podle obličejů, které fotoaparát na snímku automaticky najde. Funkce Shutter Smile (Sony) automaticky pořídí snímek (automaticky sama zmáčkne spoušť), jakmile se lidé začnou smát. Oběma funkcím se budeme ještě věnovat.


Za uvedené dva roky se také drasticky změnila cenová politika. Běžné kompaktní fotoaparáty klesly hodně pod 3.000,- Kč (běžně jsou k mání jednoduché kompaktní přístroje v ceně pod 2.000,- Kč), čímž se staly opravdu „fotoaparáty na jednu sezónu“. Pokročilé kompaktní fotoaparáty jsou v ceně někde mezi 10.000,- Kč až 17.000,- Kč a co je zajímavé, cenově se protnuly s digitálními zrcadlovkami (DSLR). Jinými slovy, digitální zrcadlovku s objektivem v setu lze dnes pořídit za cenu nižší či minimálně srovnatelnou s pokročilým kompaktem. Tomuto faktu se budeme také věnovat podrobněji.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/616d3cae0fc5f4c9c125746a00573662/Body/0.4F38?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
DSLR Nikon D40 v setu s objektivem AF-S 18-55 mm f/3,5-5,6G ED II je již k dispozici za méně než 10.000,- Kč včetně DPH. Tím předstihuje řadu pokročilých kompaktů. Situace není ale tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát. DSLR je totiž následná „pokladnička“.

Třídy digitálních fotoaparátů

I když
je to tenký led, vyplatí se roztřídit si fotoaparáty do kategorií podobně, jako jsou například rozdělena auta. Sice kritéria, jak to udělat, mohou být velmi různá a na trhu jsou fotoaparáty, které nectí žádnou kategorii. To je ale jen výjimka potvrzující pravidlo. Vyznat se ve třídách fotoaparátů je totiž důležité, protože bez zúžení výběru na jistou třídu nejste stejně schopni zacílit svůj výběr a octnete se tak v rukou více či méně znalého personálu prodejen. V tomto seriálu se proto pokusíme uspořádat fakta kolem digitálních fotoaparátů s cílem usnadnit jejich výběr a rozhodnutí ve stavu k dnešku (červen 2008). Co však vždy zbude při výběru, je vaše osobní a emotivní hledisko.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/616d3cae0fc5f4c9c125746a00573662/Body/1.4832?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Na trhu je opravdu velké množství fotoaparátů. Vyznat se v nich a případně i správně některý vybrat významně usnadní jejich rozdělení do typických tříd.



I. Fotomobily

Mobilní telefony jsou dnes téměř 100 % vybaveny digitálními fotoaparáty. Nelze je tedy jako fotoaparáty ignorovat, i když stále ještě (a pravděpodobně nikdy) zcela nesplní požadavky na skutečné fotoaparáty. Je to dáno jinými preferencemi jejich ergonomie – zejména velikostí a předurčeným designem ovlivněným funkcí mobilu. I když na trhu jsou již fotomobily s poměrně pokročilými funkcemi fotoaparátu - například Samsung G800 má 3x optický zoom, stabilizaci obrazu, rozlišení 5 MPix atp., tak design fotomobilu bude tyto modely limitovat zejména v konstrukci obrazové dráhy. Budou muset používat malé senzory, což předurčí spoustu dalších problémů. Větší senzor, světelnější objektiv, výkonnější blesk atp. si lze u mobilu jen těžko představit, a pokud ano, je zase otázkou, zda bude vyhovovat jako běžný a praktický mobil.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/616d3cae0fc5f4c9c125746a00573662/Body/4.2FD4?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Samsung SGH-G800 je mobilní telefon s 5 MPix fotoaparátem vybavený optickým zoomem 3x, stabilizací obrazu, bleskem i auto focusem. Vypadá to úžasně, na skutečné fotografování to ale není. Jeho cena je navíc srovnatelná s DSLR.


Máme-li si tedy zavěštit z křišťálové koule, tak fotomobily budou nadále zlepšovat své parametry a fotografovat stále lépe a za stále širšího rozsahu světelných podmínek. Fotografie z nich ale na výstavní zvětšeniny nebudou. Jejich použití jako fotoaparátu a případně videokamery je bude předurčovat zejména pro dokumentární účely – záznam autonehody, dokumentace situace, reportážní funkce, obrazový zápisník atp. Budou skvěle a stále lépe plnit funkce tam, kde kvalita snímku je až na druhém či třetím místě – použití na TV, na internetu, pro MMS atp. Zdá se tedy, že ještě dlouho pozici fotoaparátů nijak neohrozí, i když v některých parametrech a příkladech praktického použití se s nimi mohou již překrývat.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/616d3cae0fc5f4c9c125746a00573662/Body/6.365E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Výrobci foto příslušenství nezapomínají ani na fotomobily. Na snímku je telenástavec Brando, který fotomobilu dodá 6x optický zoom. Jsou to dobré nápady, ale asi těžko ohrozí trh skutečných fotoaparátů.


II. Stylové kompakty

Stylové kompakty mají hlavní funkci zdobit a dělat svým designem a snadností použití radost svému majiteli. Je to tedy již třída fotoaparátů, která má již primárně fotografovat, ale která neklade žádné nároky na uživatele - prostě „namiř & zmačkni“ (point-and-shot). Stylové kompakty jsou tak více životním stylem než fotoaparátem a ze stejného hlediska mají ovlivněnu i ergonomii – malá velikost a váha, módní a často i velmi barevný a výrazný design, vysoká odolnost na nepřízeň okolí, velmi snadné ovládání atp.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/616d3cae0fc5f4c9c125746a00573662/Body/8.3344?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Stylové kompaktní fotoaparáty Panasonic Lumix řady FS v representativním designu. Jsou vybaveny řadou výborných funkcí – až 4x optickým zoomem, stabilizací obrazu, rozlišením až 10,1 MPix a hlavně výkonnou automatikou umožňující fotografovat každému.


Stylové kompakty vůbec nemusí být levné. Naopak – jsou-li primárně životním stylem, mohou se stát designovým doplňkem, šperkem, ozdobou a tím může být dána i jejich vysoká cena. Z hlediska fotografických parametrů mohou být vybaveny senzory se slušným rozlišením, pokročilou automatikou, stabilizací obrazu, mohou být vodotěsné, pyšnit se velmi malou spotřebou atp. Kvalita obrazu může být dobrá až vynikající - pro vážné fotografování se ale opět nehodí. Jsou obvykle jen automaty bez možnosti ovládat celou řadu důležitých parametrů a o hloubce ostrosti a reportážní pohotovosti nemůže být ani řeč.

V příštím díle našeho seriálu se podíváme na další třídy zejména pokročilých digitálních fotoaparátů.

Jaký fotoaparát? – 2. díl: kategorie II

V minulém díle jsme začali naší klasifikaci digitálních fotoaparátů s cílem seznámit se s nabídkou na trhu, zorientovat se v ní a tím usnadnit výběr a pořízení fotoaparátu. Nyní budeme pokračovat vyššími třídami fotoaparátů určených k již vážnější práci.

III. Rodinné kompakty

Asi nejrozšířenějším typem kompaktních fotoaparátů (nepočítáme fotomobily) jsou rodinné fotoaparáty. Dnes snad již neexistuje rodina, která by alespoň jeden takový digitální fotoaparát nevlastnila a je velká pravděpodobnost, že to bude právě tato třída. Jsou to běžné kompakty v tom nejpřirozenějším slova smyslu určené amatérům, ale mnohdy vybavené i poměrně pokročilejšími funkcemi.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/0.31E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Na podobné snímky pořízené za dobrého světla kompaktní fotoaparát, byť jednoduchý, plně postačí. Snímek je totiž založen na kompozici a nikoliv technické brilanci. A drobné vady v obraze (například hladina moře do oblouku – sférická vada objektivu) se snadno přehlédnou.


Jako příklad podobného všestranného rodinného kompaktu je možné uvést třeba 8 MPix model Olympus FE 350. Má 4x optický zoom, z čehož široký záběr začíná na 28 mm a toho je třeba si cenit. Obecně totiž konstrukce kompaktu dělá výrobcům problémy s širokoúhlými ohnisky a tak většina zoomů začíná až kolem 35 mm. Počáteční ohnisko 28 mm je na kompaktní fotoaparát velmi dobré. Olympus FE 350 je dále vybaven funkcí rozpoznání lidské tváře (Face Detection) a digitální (nikoliv mechanickou) obrazovou stabilizací. Nemá ale poloautomatické ani manuální expoziční režimy určené pokročilým fotografům. Těžiště je tedy ve snadnosti používání.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/1.2F00?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Klasický a plně automaticky fotící rodinný kompakt Olympus FE 350. Fotoaparáty této třídy jsou obvykle dobře vybaveny, nepočítají ale s kreativním pojetím fotografie a tak jejich těžiště je ve stylu „Namiř a zmačkni“.


IV. Pokročilé kompakty

Pokročilé kompakty jsou jakýmsi mezistupněm do profi třídy DSLR. Jsou to kompaktní fotoaparáty (objektiv nelze oddělit a je tedy jednou provždy dán), ale z hlediska výbavy a funkcí se DSLR blíží. Mají tedy sáňky na blesk, nejrůznější konektory pro příslušenství, přední závit na objektivu, široký rozsah zoomu, objektiv s vysokou světelností a dobrou kresbou i značné možnosti v ovládání a nastavení. Z hlediska kvality obrazu snesou srovnání s DSLR za dobrých a snadných světelných podmínek (letní den) a tedy v situaci, kdy je možné používat nízké ISO.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/3.4796?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Podobné snímky jsou včetně malé hloubky ostrosti realizovatelné i pokročilým kompaktem. Největší, ale překonatelnou, překážkou bude pomalá reakce na spoušť.


Příkladem pokročilého kompaktu může být Sony DSC-H50. Má rozlišení 9,1 MPix, zoom rozsah 15x (31 až 465 mm), světelný objektiv f/2,7 až f/4,5 podle zoomu, optickou stabilizaci obrazu v objektivu, přední závit na objektivu o průměru 74 mm určený na filtry nebo předsádky, 14bitový A/D převodník, mnoho možností ručního ovládání včetně ručního ostření atd. Nemá však sáňky na externí blesk. Dá se s ním fotografovat i plně automaticky, lze ale spíše předpokládat, že podobný přístroj si pořídí vážní, byť amatérští, zájemci o fotografování. A ti využijí zejména poloautomatické či ruční režimy.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/11.4D8A?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Příkladem pokročilého kompaktu může být SONY DSC-H50. Tyto přístroje již vzhledem silně připomínají DSLR, nemají však výměnné objektivy.


V. Digitální zrcadlovky (DSLR)

Možná vás napadlo ptát se, co je na těch zrcadlovkách tak sexy, že s nimi fotí tolik fotografů. Vždyť jsou těžké, velké i drahé a navíc mnoho lidí se s nimi spálilo – rozuměj – výsledné fotografie byly horší než z kompaktu! Na základě této zkušenosti dokonce vznikl termín „Deziluze z DSLR“.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/13.4384?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Jedním z králů zrcadlovek je firma Canon. Nabízí jak modely určené začátečníkům (např. EOS 450D – na snímku), tak plně profesionální přístroje řady 1D a 1Ds.


Odpověď je prostá - DSLR není lepší a dražší kompakt. Naopak - fotografovat s DLSR je mnohdy výrazně těžší než s kompaktem! DSLR má ala bezkonkurenční kvalitu obrazu, bezkonkurenční rychlost (jedná se hlavně o parametr rychlost reakce na spoušť, který je v praxi nejpodstatnější) a je schopná opravdu malé hloubky ostrosti např. v řádu centimetrů na vzdálenosti 3 metry! Nabízí největší variabilitu příslušenství a má dosažitelný „zoom“ rozsah díky výměně objektivů a případně díky použití telekonvertoru v rozsahu cca 12 až 800 mm (tj. zoom 67x)! To a mnoho dalšího ji předurčuje do rukou všech, kteří to myslí s fotografováním vážně a je lhostejno, zda amatérsky či profesionálně. Nepořizujte si ale zrcadlovku, pokud fotografujete jen svátečně a nehledáte hlubší porozumění faktům, jako je expozice, ostření, hloubka ostrosti atd. To vás zrcadlovka nejspíše zklame.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/16.49E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Králem pro řadu kreativních snímků a pro náročnou reportáž je a ještě dlouho bude DSLR. Pozor ale! Fotografovat s DSLR je těžší než s kompaktem! Není to tedy lepší kompakt!


VI. Velkoformátové přístroje a digitální stěny

Máme-li roztřídit digitální přístroje, neměli bychom zapomenout na velkoformátové přístroje a digitální stěny. Sice představují jen zlomek trhu a pořizují si je výhradně profesionálové, ale zapomenout na ně by nebylo moudré. Velikost senzoru je totiž úzce spjata nejen s rozlišením a kvalitou snímku, ale i s hloubkou ostrosti. Velký senzor tedy umožní dosáhnout snímků, které by s menšími senzory byly dosažitelné jen obtížně či vůbec. Druhý důvod je růst rozlišení v MPix nutný pro snímky velkých formátů.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/18.33B4?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Velkoformátový digitální přístroj (zrcadlovka) Mamiya ZD. Má senzor velikosti 48 x 36 mm (2x plocha kinofilmu) a rozlišení 21,8 MPix.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/6101be57a33b6adfc125746b00424cb8/Body/21.3444?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Digitální stěna Mamiya ZD Back. Je to vlastně „externí senzor“ určený pro některá těla Mamiya. Dosahuje rozlišení 21,8 MPix při velikosti senzoru 48 x 36 mm.


Třídy digitálních fotoaparátů – shrnutí

I když dělení do tříd je jen orientační, hodí se odsud výběr začít a uvědomit si, která třída vás oslovuje a tu potom podrobně prozkoumat. Pro snazší orientaci vám nabízíme přehlednou tabulku:

Fotomobily

Charakteristika

  • Nejsou to de facto fotoaparáty, slouží pouze na dokumentaci scény - takto to tam vypadalo, toto se stalo atd.
  • Kvalita jejich snímků je přijatelná jen za skvělých světelných podmínek a určená zejména pro MMS či maximálně na obrazovku PC.

Stylové kompakty

Charakteristika

  • Určené amatérům fotografujícím stylem „Namiř a zmačkni“.
  • Klíčový je design, minimální rozměry „do kabelky či kapsy“ a též vysoká odolnost - často jsou vodotěsné, odolné na pád atd.
  • Mají často velmi pokročilou automatiku a slušné rozlišení.
  • Nenabízejí kreativní ani manuální režimy práce.
  • Nelze s nimi pracovat s hloubkou ostrosti ani dobře fotografovat v problematických světelných podmínkách.

Příklad

  • Canon řada IXUS
  • Nikon řada Style
  • Olympus řada µ
  • Panasonic řada DMC-FX nebo FS
  • Sony řada T

Rodinné kompakty

Charakteristika

  • Určené amatérům fotografujícím stylem „Namiř a zmačkni“, často jsou však vybaveny i pokročilými kreativními či manuálními funkcemi.
  • Jsou určeny pro všeobecné použití, a proto mají pokročilou a výkonnou automatiku.
  • Funkčnost je důležitější než stylový design a rozměry.
  • Nelze s nimi pracovat s hloubkou ostrosti ani dobře fotografovat v problematických světelných podmínkách.

Příklad

  • Canon řada IXUS/PowerShot
  • Nikon řada Life
  • Olympus řada FE
  • Panasonic řada DMC-LZ nebo LS
  • Sony řada W a S

Pokročilé kompakty

Charakteristika

  • Určené všem, kteří si zatím netroufnou na DSLR, ale myslí to s fotografováním vážně a fotografování je baví.
  • Mají pokročilou a výkonnou automatiku, ale jsou vždy vybaveny pokročilými kreativními (poloautomatickými) i manuálními funkcemi.
  • Funkčnost a rozsáhlé možnosti (např. zoom či výkon blesku) jsou důležitější než design a rozměry a proto jsou často rozměrnější a těžší.
  • Lze s nimi pracovat s hloubkou ostrosti, byť omezeně.
  • Dokáží již přijatelně fotografovat i v problematických světelných podmínkách.
  • Mají výrazně rozšířenou nabídku příslušenství.

Příklad

  • Canon řada PowerShot
  • Nikon řada Performance
  • Olympus řada SP
  • Panasonic řada DMC-FZ nebo TZ nebo LX
  • Sony řada H

DSLR

Charakteristika

  • Určené na vážnou a/nebo kreativní práci.
  • Dosahují velmi malé hloubky ostrosti.
  • Dosahují nejvyšší kvality obrazu.
  • Dosahují vysoké reportážní rychlosti.
  • Pracovat s nimi je však těžší!
  • Limitem jsou větší rozměry a hmotnost.

Příklad

  • Canon řada EOS
  • Nikon řada D
  • Olympus řada E
  • Panasonic DMC-L1 nebo L10
  • Sony řada Alfa


V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat některým funkcím a parametrům, které se rozhodně při výběru fotoaparátu vyplatí prozkoumat. Podíváme se i na jejich použití v ryzí praxi.

Jaký fotoaparát? – 3. díl: základní parametry

V minulém díle jsme dokončili základní roztřídění fotoaparátů do tříd podle jejich vybavení a funkcí. Nyní se podíváme na některé typické funkce a parametry podrobněji. Řada z nich sice není nijak nová, ale i když se stále zlepšují, představují stále reálné limity práce.

Dříve než se v příštím díle podíváme na některé zcela nové funkce, tak dnes probereme funkce a parametry základní. Lze předpokládat, že jsou již masově veřejnosti známy, ale přesto se v důležitosti jejich hodnocení stále chybuje a řadě z nich se přisuzuje zbytečně velký význam a naopak řada mnohem důležitějších se přehlíží.

Rozlišení
Honba za megapixely (MPix) je již u konce, a tak většina fotoaparátů nabízí již rozlišení kolem 8 MPix nebo vyšší. Upřímně řečeno - pokud neplánujete tisknout výstavní zvětšeniny rozměru 1x2 metry, tak toto rozlišení plně stačí, a tak ho neřešte. Pro srovnání – s 10 MPix fotoaparátem (3600x2700 pixelů) vytisknete fotografii A4 v nejvyšší možné tiskové kvalitě 300 dpi. Vytisknete-li formát A3, tak sice kvalita tisku bude „jen“ 150 dpi, ale ani to prostým okem stále ještě nepoznáte.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/414d59b17b02b30bc1257476002602b7/Body/0.516?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Rozlišení je důležité u velkých snímků. Dnešních standardních cca 8 až 10 MPix je ale dost na formát A3, což pro většinu uživatelů stačí. Honba za MPix je tak u konce.


Zoom

Každý tuší, že je to rozsah kolikrát je možné obraz přiblížit. Malé stylové kompakty jej nabízejí typicky 3x, pokročilé superzoomy až 20x (Olympus SP-570UZ). Zoom je dobrá věc, jenže:


Takže zoom je dobrá věc, ale rozsah cca 24 (28) až 200 mm (8x) lze považovat v mnohém za dostatečný a ideální. Kompaktem stejně nemáte šanci pořídit kvalitní snímky např. z divoké přírody.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/414d59b17b02b30bc1257476002602b7/Body/0.9EC4?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Není pochyb o tom, že zoom je dobrá věc a dlouhé ohnisko umožní např. nerušené snímky lidí či zvířat. Nepřeceňujte ale dlouhá ohniska u kompaktních fotoaparátů. V praxi se vám s nimi podaří dobrý snímek spíše výjimečně.



 

Zadní displej

Velikost a rozlišení displeje určí, jak jemný a velký obraz zadní displej vykreslí. Je-li výklopný, je to příjemné, nikoliv však nutné. Mnohem důležitější však je, jak je displej vidět na prudkém slunci, s čímž mají fotoaparáty často problémy. To totiž budete v reálu potřebovat velmi často.


Hledáček

Řada kompaktních fotoaparátů hledáček již vůbec nemá a vše se odehrává právě přes zadní displej. Pokročilé kompakty mají většinou elektronický hledáček (v hledáčku je displej), opravdu optický a tudíž reálný pohled na scénu skrze objektiv nabízí jen pravé DSLR.

Napájení

Na výběr bývají buď tužkové baterie či akumulátory nebo specializované bateriové bloky. Tužkové baterie nebo nabíječku na tužkové akumulátory koupíte skoro všude, kdežto speciální bateriový blok ani nabíječku k němu ne. Bateriový blok ale nabídne vyšší výkon a lepší funkce – zejména přesnější odhad zbývající doby fotografování. V praxi je v tom ale malý rozdíl a tak v případě bateriového bloku nesmíte jen zapomenout sbalit nabíječku.

Paměťová karta

Při dnešní ceně a kapacitě karet je již v podstatě zcela lhostejné, jaký typ karty fotoaparát nabízí. Totéž se týká čteček karet a na trhu je již dostatek zcela univerzálních a levných čteček.

Kvalita obrazu

Upřímně – kvalita obrazu je dána cenou fotoaparátu (jeho třídou) a objektivem. Uvnitř tříd je srovnání velmi podobné a případné rozdíly jsou dány spíše preferencemi inženýrů, kteří programovali obrazový procesor zodpovědný za výpočet a úpravu fotografie před uložením na kartu. Budete-li se snažit srovnat kvalitu snímků, tak se v tom s nejvyšší pravděpodobností zamotáte a stejně budete porovnávat neporovnatelné. Smiřte se s tím, že kvalita snímků je dnes již dobrá a samozřejmě odpovídající třídě a ceně fotoaparátu.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/414d59b17b02b30bc1257476002602b7/Body/5.3A00?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
I když se to dnes na internetu hemží srovnávacími testy, je velkou otázkou co z nich lze pro praxi vyčíst. Technologie je již dnes poměrně pokročilá a navíc řada různých fotoaparátů stejně používá stejný senzor. Na snímku srovnávací test vlevo Panasonic DMC-TZ5, vpravo Ricoh R8 (podle www.dpreview.com).


Video

Všechny fotoaparáty (vyjma DSLR) dnes natáčejí i videosekvence (filmy) a mnohé i v neomezené délce (max. délka je dána jen kapacitou karty). Fotoaparát však není profi videokamera a na nějaké stříhání atp. to proto nebude. Pro puštění videa na televizi či na PC je plně dostačující rozlišení 640x480 při 30 snímcích za vteřinu, což splní mnoho fotoaparátů. Některým novinkám kolem videa se ještě budeme věnovat.

Rychlost fotografování

Jedním z klíčových parametrů pro všechny snímky akčního a reportážního stylu je rychlost fotoaparátu. Přitom údaj o rychlosti sekvenčního focení je zavádějící a překvapivě bývá nejméně důležitý. V praxi bývá nejdůležitější rychlost pořízení snímku od zmáčknutí spouště, která se skládá z rychlosti zaostření a rychlosti zpracování snímku. Dále je častým limitem rychlost blesku (jak rychle se dobije blesk a tedy jak rychle po sobě je možné fotografovat znova s bleskem) a teprve na třetím místě je rychlost sekvenčního snímání (drive). Typické hodnoty uvádíme:

Přístroj

Pořízení snímku [1]

Rychlost blesku [2]

Sekvence [3]

Sony DSC-T300

~ 0,5 sec

~ 2,8 – 6 sec

~ 1,8 sec

Panasonic Lumix DMC-TZ5

~ 0,3 – 0,8 sec

~ 2,9 – 5 sec

~ 1,5 sec

DSLR s profi objektivem

~ 0,05 – 0,5 sec

~ 0,1 – 4 sec

~ 0,3 sec


[1] Čas od stisku spouště do pořízení snímku. V praxi hodně záleží na tom, jak snadno lze zaostřit, kolik je na scéně světla a jaké je použito ohnisko.
[2] Dva snímky s bleskem ihned po sobě. Hodně záleží na potřebném výkonu blesku a stavu baterií.
[3] Dva snímky po sobě bez blesku.

Jaký fotoaparát? – 4. díl: další funkce

V minulém díle jsme popsali základní faktory při výběru fotoaparátu. Nyní se podíváme na některé nové funkce, které se u fotoaparátů objevily v poslední době a mohou být tedy kriteriem výběru u novátorsky orientovaných a/nebo pokročilých uživatelů. Dnes začneme obecným přehledem a stabilizací obrazu.

 

Nové funkce a zlepšení – úvod
Nabídka digitálních fotoaparátů prochází samozřejmě stále relativně rychlým vývojem, který neustále přináší nové funkce a vlastnosti. V zásadě se nové funkce dají rozdělit do několika typů:

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/0.514?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Obsahově i kompozičně zajímavá fotografie pořízená v chudinské čtvrti v Bangkoku. Má ale jednu vadu – chlapec je rozostřen. Je to důsledek nepozornosti fotografa a zaostření na jiný objekt (v jiné vzdálenosti) za chlapcem. Vyvarovat se podobných chyb je hlavním cílem inteligentní automatiky, těžko se ale domnívat, že tento úkol bude někdy 100% vyřešen.


I. Snazší automatické fotografování

První skupina trvalých zlepšení míří do oblasti stále sofistikovanější automatiky. Udělat snímek „tak jak to vidím“ je zcela přirozenou touhou všech uživatelů (i pokročilých) a někteří možná ne zcela chápou, proč je to pro fotoaparát tak těžké. Je totiž třeba si uvědomit, že vy rozumíte obsahu scény. Chápete rozdíl mezi stromem v povzdálí a vaší babičkou v popředí. Je zcela evidentní, jak by tento snímek měl být zaostřen a exponován – přeci podle babičky! Navíc vy vidíte celou scénu (vše kolem) a máte tedy širší kontext.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/1.11FE?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Zradou pro automatiku na tomto snímku je jak expozice, tak ostření. Musí pochopit, že důležití jsou chlapci a ne zeď na pozadí. Pro člověka to zní jednoduše, ale pro stroj nechápající obsah scény je to mnohdy neřešitelný problém.


Fotoaparát a jeho automatika však vidí jen malou část scény ohraničenou „trubkou objektivu“. To je směšně malý výsek a ještě navíc časově omezený – je platný jen v době namáčknutí spouště. Navíc fotoaparát je stroj, a tudíž nerozumí scéně! Nerozezná strom od babičky - jsou to pro něj (jeho automatiku) jen různě jasné a barevné pixely. A proto tak často chybuje a přirozeně zejména v těžších světelných podmínkách. A proto je také poměrně těžké se naučit dobře fotografovat, tj. ovládat poměrně složitý stroj, přičemž nyní máme na mysli technickou stránku fotografie, kompozici neuvažujeme.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/3.3B3E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Pomineme-li vyvážení bílé, což je relativně nejsnazší úkol, tak automatika má nejvíce práce s expozicí a ostřením. Přiostřit tento snímek a ještě ho správně i exponovat je nad síly dnešních automatik a proto potřebuje pomoct. To bude vždy limit kompaktních fotoaparátů typu „Namiř a zmáčkni“, protože ty spoléhají na automatiku na 100 %.


Snaha výrobců je předstihnout konkurenci tím, že nabídnou chytřejší automatiku, díky níž i neznalý uživatel udělá lepší fotky v širším rozsahu světelných podmínek. Úplné řešení tohoto úkolu je však mimo dnešní možnosti lidstva a v podstatě by to znamenalo vybavit fotoaparát umělou inteligencí (Artificial inteligence, AI) humanoidního typu, díky které by fotoaparát obsahově pochopil scénu a podle toho exponoval, ostřil, používal blesk atd. Tento úkol nedokáží dnes vyřešit ani vědecká pracoviště vybavená superpočítači, natož malé a levné fotoaparáty.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/7.2C56?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Hovoříme-li o těžkých světelných podmínkách, máme na mysli zejména nedostatek světla, a tedy noční snímky, interiéry, jeskyně atp. Těžké světelné podmínky jsou ale i silné protisvětlo, silně kontrastní scéna či scéna výrazně se odchylující od průměru, a tedy od střední šedé.


I když tedy cíl není ani ve výhledu, natož na obzoru, objevují se nové funkce snažící se kousek po kousku k tomuto cíly přiblížit. Jsou to drobná zlepšení, která mohou v některých speciálních případech pomoci k dobrému snímku, a to i stylem „Namiř a zmáčkni“. Některé však profesionál či pokročilý amatér nevyhledává, protože jsou jen drobným zlepšením, jsou nespolehlivé a existují techniky, jak je ručně a tudíž spolehlivě nahradit. Nicméně pro masovou veřejnost mohou být účinnou pomocí, byť ne 100%.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/10.2D06?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Dobré světelné podmínky jsou: dostatek světla, denní světlo (kvůli barvě), scéna dostatečně obsahově rozbitá, průměr scény blízký světle šedé (RGB=127) a scéna přijatelně kontrastní. Tento snímek splňuje vše (RGB=124), a proto s ním automatika neměla žádné problémy.



Ia. Stabilizace obrazu

Mezi velmi účinné pomocníky při fotografování patří stabilizace obrazu. Patří do té kategorie, kterou používají a vyhledávají i ryzí profesionálové, a proto drahé profi objektivy jsou jí vybaveny. Navíc se dá snadno vypnout.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/12.3172?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Mnoho snímků označovaných běžně jako rozmazané není de facto rozmazaných, ale rozhýbaných. Příčinou bývá v mnoha případech pohyb fotoaparátu během expozice, a tedy většinou chvění rukou. Situace se přirozeně zhoršuje ve slabém světle, kde fotoaparáty exponují delšími časy.


Stabilizace obrazu je založena na známém faktu, že při potřebě prodlužovat expoziční čas (pokles hladiny světla, a tedy tzv. „špatné světelné podmínky“) se mnoho snímků stane rozhýbaných. Mnoho uživatelů by je sice označilo za rozmazané, ale příčinou není chybné ostření, nýbrž pohyby s fotoaparátem během expozice. A v drtivé většině jsou to pohyby způsobené chvěním rukou.

Při fotografování z ruky je totiž třeba neustále sledovat expoziční čas a udržovat jeho hodnotu kratší, než je převrácená hodnota aktuálně používaného ohniska (zoomu) přepočítaného na kinofilm. Nabude-li čas alespoň této hodnoty nebo dokonce hodnoty kratší, lze z ruky bez obav fotografovat. Vychází-li však expoziční čas delší, hrozí právě rozhýbání snímku, protože během tak dlouhého času relativně k ohnisku dojde jistě k pohybu fotoaparátu. Je to sice údaj přibližný (každému z nás se klepou ruce jinak), ale v praxi překvapivě funkční. Řešením je samozřejmě stativ nebo monopod, ale to u amatérů nelze předpokládat a ani profesionál nedokáže dělat se stativem reportáž.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/14.4A3C?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Dobrý a pevný stativ (tripod) je samozřejmě ideální řešení pohybové neostrosti způsobené chvěním fotoaparátu, práce s ním je však poněkud těžkopádná.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/66ab780806ea7594c125747f0035ee58/Body/15.24F0?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Monopod je na tom sice lépe, ale ani s monopodem není jednoduché pořizovat snímky třeba na svatbě.


Stabilizátor obrazu je zařízení schopné tyto malé pohyby fotoaparátu během expozice eliminovat. Na trhu jsou v podstatě tři metody:


Příště se budeme podrobně věnovat metodám stabilizace obrazu a jejím praktickým rozdílům.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/414d59b17b02b30bc1257476002602b7/Body/11.2C8?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Rychlost fotografování je samozřejmě primárně důležitá pro akce (sport), ale i v reportáži je překvapivě často nutná. Tento snímek měl jen zlomek vteřiny poskládanou kompozici tak, jak zamýšlel autor.


Blesk

Drtivá většina kompaktních fotoaparátů je vybavena vestavěným bleskem a ten paradoxně chybí jen na profi DSLR (např. Canon EOS 5D či 1Ds). Blesk kompaktních fotoaparátů má však dosah jen řádově 3 až 5 metrů, a tak na snímky s bleskem z ochozu stadionu zcela zapomeňte! Vestavěný blesk však poskytuje jen velmi špatné světlo (a to je důvod, proč některé profi DSLR blesk nemají), a proto nepočítejte s pěknými snímky a to ani na krátké vzdálenosti. Pomineme-li mírně se lišící dosah blesku u různých tříd fotoaparátů, tak jsou na tom všechny zhruba stejně. Lepších výsledků lze dosáhnout jen s externím bleskem, který se zasouvá do sáněk na těle přístroje (tzv. hot shoe patice). S externím bleskem se potom v interiéru fotografuje v 99 % odrazem, čehož interní blesk není schopen. Sáňky na externí blesk mají však jen pokročilejší kompakty a samozřejmě bez výjimky DSLR.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/414d59b17b02b30bc1257476002602b7/Body/17.3A5E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Přímý interní blesk jen málokdy poskytne dobré světlo. Ostré stíny, lesky a případně červené oči jsou častým problémem. Na kvalitní fotky ze svatby proto s interním bleskem raději zapomeňte.


Světelnost objektivu (Lens speed)

V mnohém klíčovou ale často velmi opomíjenou vlastností je světelnost objektivu. Světelnost znamená, kolik světla je maximálně objektiv schopen dopravit na senzor. Světelnost je tedy klíčová při špatných světelných podmínkách, kdy je světla málo. Za slunného dne na pláži je nezajímavá. Malá světelnost objektivu je tedy to co určí, kam až můžete fotografovat (myšlen pokles světla).


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/414d59b17b02b30bc1257476002602b7/Body/20.2D30?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Podobné snímky pořizované širokoúhlým objektivem (interiéry, reportáž atd.) vyžadují světelný objektiv, protože jinak vyjde nepoužitelný expoziční čas. Na blesk např. v jeskyni zapomeňte.


Světelnost se udává čísly typu 2.8, 3.5, 4.5, 5.6 atd., přičemž menší číslo je vždy lepší. Obecně vzato světelnost 2.8 je vynikající, 5.6 již špatná. Světelnost se mění s ohniskem, a tak mnoho objektivů udává jinou světelnost v krajních polohách zoomu – např. Pentax Option V20 má zoom rozsah 36 - 180 mm (5x) a světelnost 3.5 - 5.6 (myšleno na ohnisku 36 mm má světelnost 3.5 a na 180 mm má 5.6). Vždy si tedy u objektivu zjistěte jeho světelnost v závislosti na zoomu.

Některé další příklady uvádíme:
Olympus Stylus 1030 SW má zoom rozsah 28 – 102 mm (4x) a světelnost 3.5 – 5.1, což je poměrně málo, ale je to daň za malý rozměr fotoaparátu.
Sony DSC-H3 má zoom rozsah 38 - 380 mm (10x) a světelnost 3.5 - 4.4, což lze hodnotit jako velmi dobré.
DSLR pomocí dvou objektivů a jejich výměny je snadno schopná dosáhnout zoomu 24 – 200 mm a stálé světelnosti 2.8 bez ohledu na ohnisko (zoom). Daní je ale velká a těžká sada DSLR + dva objektivy.

V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat některým novým funkcím a parametrům, které se u digitálních fotoaparátů objevily, a probereme jejich praktické použití.

Jaký fotoaparát? – 5. díl: stabilizace

V minulém díle jsme začali popisovat nové funkce, které se na trhu digitálních fotoaparátů objevily v poslední době. Nyní budeme pokračovat podrobným popisem sice principem staré, ale dnes v mnohých ohledech zdokonalené stabilizace obrazu.

Ia. Stabilizace obrazu

Na trhu jsou dnes používány v podstatě tři různé metody stabilizace obrazu:

I když se co do účinku podobají (zejména B a C), tak každá má svá specifika, a proto i své typické použití.


A. Digitální (elektronická) stabilizace

Digitální stabilizace obrazu (Digital Image Stabilization, DIS) se používá u videokamer. Tento termín se sice objevuje i u některých digitálních fotoaparátů, znamená však něco zcela jiného! U videokamer je tato stabilizace založena na „triku“, že z obrazu poskytnutého větším senzorem se elektronicky vyřízne menší obraz, snímek od snímku jiný, a to tak chytře, že se obraz (video) přestane třást. Jinými slovy - třes rukou je eliminován elektronickým posunem výřezu na senzoru. Část obrazu (pixelů) ze senzoru se tak vždy zahodí, u videokamer to ale vzhledem k malému rozlišení finálního filmu nepředstavuje žádný problém.

Ve fototechnice se sice tento termín také používá, ale má jiný a upřímně řečeno zcela primitivní význam. Prostě se zvýší ISO citlivost, čímž se zkrátí expoziční časy. Nejedná se tedy o žádnou stabilizaci, ale jen chytré nastavení expozice méně citlivé na chvění rukou. Daní je ale vysoký šum daný vysokým ISO. Tuto stabilizaci má tedy každý byť sebelevnější fotoaparát, který má možnost nastavovat ISO, což bývá drtivá většina fotoaparátů. Funkce může být potichu schována např. pod scénickým režimem „Sport“, nebo se může nejrůzněji marketingově jmenovat, například Digital Image Stabilization, Picture Stabilization, Anti Blur atd. Příkladem mohou být např. Olympus FE-350 nebo FujiFilm FinePix A920. Znovu je ale třeba zopakovat, že se nejedná o žádnou skutečnou stabilizaci, ale jen o šikovné nastavení expozičních parametrů. Bohužel v materiálech o fotoaparátech se často podrobnosti o použitém systému stabilizace nedočtete, a tak informaci tom, že fotoaparát de facto žádnou nemá, je třeba hledat hluboko v technických parametrech.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/3878699745de1abdc1257486004d89fa/Body/0.A7E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Vysoké ISO je de facto „nejúčinnější stabilizace“, protože umožní krátký expoziční čas. V praxi však je jeho zvyšování omezené, protože s ním silně roste šum a tak od jisté hodnoty (závisí na typu fotoaparátu) jsou snímky nepoužitelné.



B. Stabilizace na senzoru

Skutečnou mechanickou stabilizaci obrazu nabídne teprve stabilizace senzoru v poslední době velmi oblíbená u řady digitálních fotoaparátů. Senzor není pevný, ale „na gumičce“ a funguje na jednoduchém principu - pokud se ruka chvěje dolů, tak obraz na senzoru se posouvá vzhůru a senzor, který není pevný ale posuvný, si pro tento obraz nahoru dojede. Posunem senzoru (CCD-shift) tak lze v jistém rozsahu eliminovat chvění fotoaparátu.

Stabilizace senzoru je velmi účinná a podle některých údajů je možné pomocí ní udržet z ruky až 8x delší čas ve srovnání s nestabilizovaným stavem. Jsou jí vybaveny fotoaparáty stále nižších tříd a pro uživatele představuje účinnou pomoc zejména ve slabších světelných podmínkách. Rozdíl oproti předchozí metodě je zásadní, protože se jedná o skutečnou mechanickou stabilizaci, a tak expoziční čas může bez obav zůstat delší, díky čemuž může zůstat nízké i ISO.

Tato metoda má však pro uživatele jedno velké nebezpečí, a sice že je zcela bezmocná proti pohybu fotografovaného objektu. Jinými slovy – zastaví pohyb na straně fotoaparátu, nijak však neomezí rozmazání způsobené pohybem na scéně. Neúčinkuje tedy „na sport“. Tam se hodí „stabilizace“ ad A, a tedy krátký expoziční čas, který bývá však často podmíněn právě vysokou ISO citlivostí.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/3878699745de1abdc1257486004d89fa/Body/1.448E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Ukázka účinku stabilizace obrazu – ohnisko 300 mm (35EQ), čas 1/30 sec, z ruky. Vlevo se stabilizací, vpravo stabilizace vypnuta.


Příkladem fotoaparátů, jež mají tento druh stabilizace, jsou např. DSLR Olympus, Sony či Pentax a mnoho kompaktních fotoaparátů – např. Nikon Coolpix P60 či P80. I tato funkce může mít různé názvy – SteadyShot (Sony), Vibration Reduction (VR, Nikon), Shake Reduction (Pentax), CCD-shift Image Stabilization (Olympus), Senzor Shift atd. Termínem Dual Image Stabilization například Olympus označuje kombinaci stabilizace na senzoru (CCD-shift) a digitální stabilizace (zvýšení ISO) a jsou jí vybaveny např. Olympus Mju 840, 1010 či 1020.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/3878699745de1abdc1257486004d89fa/Body/4.2?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Pohybem senzoru synchronizovaným s pohyby fotoaparátu se dá „jezdit“ pro klidný obraz. Tento druh stabilizace používá řada výrobců. Na snímku stabilizovaný senzor z DSLR Sony Alfa A350.



C. Stabilizace v objektivu

Bezpochyby nejlepší způsob stabilizace je optická stabilizace obrazu přímo v objektivu. Princip je velmi podobný jako u stabilizovaného senzoru, akorát se mechanické pohyby neodehrají na senzoru, ale na čočkách v objektivu, a na senzor se tedy dostane již klidný obraz. Z hlediska výsledného účinku je vcelku lhostejné, zda je stabilizace dosaženo na senzoru či v objektivu, stabilizace v objektivu má však několik významných výhod:


Stabilizace v objektivu je však dražší než stabilizace na senzoru, a to zejména u DSLR, kde to znamená kupovat stabilizátor v každém objektivu znova. Přesto je to jediná cesta u profi fotografie.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/3878699745de1abdc1257486004d89fa/Body/5.34A8?OpenElement&FieldElemFormat=gif
Princip stabilizace vestavěné v objektivu je vcelku přirozený. Čočka v objektivu svým pohybem kompenzuje chvění podobně jako pohyb senzoru. Na senzor se tak dostává již stabilizovaný obraz.


Příkladem skalních zastánců tohoto druhu stabilizace je např. Canon (Image Stabilization, IS) nebo Panasonic (MEGA O.I.S.), u DSLR používá tento druh stabilizace i Nikon (VR). Naopak Sony používá tento druh stabilizace u řady kompaktů, kdežto u svých DSLR používá stabilizovaný senzor. Obě metody stabilizace však označuje jako SteadyShot, a tak je třeba pátrat v podrobných technických parametrech.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/3878699745de1abdc1257486004d89fa/Body/6.35A6?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Takto pracuje stabilizátor obrazu Panasonic MEGA O.I.S. Pohybem čoček na trase k senzoru dojde k eliminaci chvění a na senzor se tak již dostane stabilní obraz.


Například malý stylový kompakt Sony Cyber-shot T300 má podle Sony tzv. Double Anti-Blur Solution, což je kombinace optické stabilizace v objektivu (SteadyShot) a digitální stabilizace pomocí zvýšení ISO. Dalšími příklady mohou být Panasonic Lumix DMC-500 či Canon PowerShot SD1100 IS.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/3878699745de1abdc1257486004d89fa/Body/11.26?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
U stabilizovaných objektivů se na něm objevuje řada ovládacích prvků pro stabilizaci. Vedle vypínače stabilizace je možné zvolit i tzv. panning mód (Mode 2), který vypne stabilizaci v horizontálním směru.


Příště se podíváme na další funkce usnadňující fotografování, a to zejména na chytré pomocníky stanovení expozice a správného zaostření.

Jaký fotoaparát? – 6. díl: funkce automatiky

V minulých dílech jsme začali popisovat nové funkce usnadňující amatérům i profesionálům fotografování a probrali jsme zejména stabilizaci obrazu (očíslovanou Ia). Nyní budeme v tomto popisu pokračovat a zaměříme se na expoziční a ostřící automatiku.

Ib. Růst inteligence automatiky

Mezi funkce výrazně usnadňující fotografování patří stále se zlepšující automatika, byť, jak již bylo uvedeno dříve, ještě dlouho nedosáhne lidského rozměru hodnocení a chápání scény. Nicméně výrobci se snaží, a tak vybavují své fotoaparáty stále dokonalejšími a sofistikovanějšími metodami měření expozice a ostření. Například nejrozšířenější maticové měření expozice (evaluative, matrix, multi-zone, multi-segment atd.) pracuje s rozsáhlými databázemi typických scén (někteří výrobci uvádějí desítky tisíc typických záběrů v databázi) s cílem poznat, co se fotí a tedy, „jak to bude nejlepší“. Více či méně sofistikované měření tohoto typu obsahují snad všechny fotoaparáty a v poslední době k nim přibylo ještě i několik novinek.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/185b8a1b1f64e9b9c125748c002cf5cb/Body/0.498?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Maticové měření je založeno na postupu, kdy si fotoaparát rozdělí scénu do malých zón, v každé z nich si změří jas a potom z databáze „hádá“ co to asi fotografujete. Pokud na to alespoň hrubě přijde, máte velkou šanci na dobrý snímek, co se expozice (případně i ostření a blesku) týče. Pokud scénu „nepochopí“, je otázkou jak to dopadne (na snímku měření Multi-segment Pentax).


Je však poněkud obtížné v této oblasti najít zcela relevantní informace, protože výrobci z pochopitelných důvodů podrobnosti tají. Co však dávají rádi na obdiv jsou marketingová hesla a termíny s cílem ujistit uživatele, že jejich automatika je opravdu chytrá. Provést objektivní testy je však obtížné, protože některá automatika může s ohledem na její konstrukci skvěle exponovat portrét v protisvětle a zcela selhat v obtížném interiéru a jiná naopak. Výsledek testu tak bude vysoce závislý na typu scény. Proto jsou profesionálové obvykle věrní značce, protože jim nabízí zejména u vyšších tříd fotoaparátů relativně stabilní chování, na které se dá dobře zvyknout a případné chyby automatiky se naučit kompenzovat.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/185b8a1b1f64e9b9c125748c002cf5cb/Body/1.30C6?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Dnešní automatiky již vcelku uspokojivě automaticky exponují za rozumných světelných podmínek. Nestandardní světelné podmínky (zejména snímky ve tmě, silné protisvětlo, vysoký kontrast atd.) jim ale stále dělají obrovské problémy. Na snímku vstup do jeskyně Dictaion na řeckém ostrově Kréta.



Ic. Detekce obličejů (Face detection)

Častý problém řady snímků je, že obsahují buď:

Přitom při úvahách o správné expozici je nutné uvažovat i blesk a jeho schopnost skvěle objekty přisvítit. Blesk však dokáže správně osvítit na jednom snímku jen objekty v jedné (stejné) vzdálenosti, a tak jak ostření, tak i expozice stálým světlem a expozice bleskem potřebují znát, co a v jaké vzdálenosti je na scéně nejdůležitější.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/185b8a1b1f64e9b9c125748c002cf5cb/Body/12.37FA?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Řada snímků obsahuje obličej či obličeje. Dovednost exponovat a zaostřit podle nich (na ně) by proto byla vysoce ceněná. Funkce Face detection (Face recognition, Face priority) se k tomu blíží.


U běžných snímků bývá velmi častým objektem lidský obličej či skupina lidí (obličejů). Kdyby tedy fotoaparát znal umístění obličejů, byla by velká šance považovat právě je za to důležité a podle nich tedy zaostřit a nastavit expozici i blesk. Najít ale obličej ve snímku není jednoduché – může být oholen či fousatý, s různými vlasy i pletí, s čepicí či bez atp. Proto si na tuto funkci výrobci troufly až s nárůstem výpočetního výkonu procesorů ve fotoaparátech. Dnes je tato funkce již ale vcelku běžná a v různých modifikacích určena právě k nalezení jednoho či více obličejů, optimalizaci expozice či ostření podle nich.

Nalezení obličeje však nemusí být na snímku zcela spolehlivé. Obličej musí být dobře osvícen, nesmí se příliš hýbat, musí být otočen do fotoaparátu atd. a fotoaparát musí být přepnut do režimu vícebodového ostření. Funkce detekce obličejů se často zapíná automaticky při volbě scénického režimu „Portrét“. Profesionál však tuto funkci příliš nevyhledává, protože má řadu jiných a mnohem přesnějších nástrojů, jak situaci zvládnout - volba jednoho AF bodu a metoda point-recompose-shot, středové měření expozice atd.

Na trhu je dnes již mnoho fotoaparátů vybavených touto funkcí, a to zejména malých automatických kompaktů, kde není příliš mnoho nástrojů na ruční ovládání a předpokládá se fotografování v režimu „Namiř a zmáčkni“. Tam je nutné spoléhat plně na automatiku a funkce detekce obličejů může hodně pomoci. Naopak tato funkce není příliš rozšířená u DSLR, částečně kvůli konstrukci zaostřovacího systému a částečně kvůli tomu, že se předpokládá znalý a pokročilý uživatel.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/185b8a1b1f64e9b9c125748c002cf5cb/Body/19.2E80?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
DSLR Panasonic DMC-L10 je vybaven funkcí Face Detect ale jen při aktivaci Live View (fotografování přes zadní displej). Podobně je na tom DSLR Olympus E-420 a E-520. U kompaktů je tato funkce mnohem častější – téměř masová.


Id. Detekce úsměvu (Smile shutter, Smile mode) a další podobné

Příkladem funkce posouvající automatiku hodně do „lidského vnímání scény“ může být detekce úsměvu, který má např. Sony (Smile Shutter) nebo Nikon (Smile Mode). Nejedná se o nic převratného, spíše libůstku na hraní – o vážné práci to není. Princip např. u Sony je v tom, že když v tomto režimu stisknete spoušť, tak fotoaparát neudělá snímek hned, ale automaticky počká, až se lidé začnou smát. Opět příklad – Sony Cyber shot DSC- T300.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/185b8a1b1f64e9b9c125748c002cf5cb/Body/21.378E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Funkce Smile Shutter (Sony) po stisku spouště počká, až se lidé začnou smát. Můžete dokonce nastavovat „stupeň úsměvu“ (high, medium, low), na který fotoaparát čeká.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/185b8a1b1f64e9b9c125748c002cf5cb/Body/26.419C?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Je-li na snímku více obličejů, tak dotykem můžete vybrat ten nedůležitější. Hezká hračka, profi reportáž (např. ze svatby) s tím ale udělat nelze.


Další funkce spadající do podobné třídy je například Detekce mrknutí (Blink warning). Má ji například Nikon Coolpix S550, který zobrazí varování, pokud po stisku spouště rozpozná, že objekt má zavřené oči. Umožní tak snímek zopakovat.

Dalším příkladem může být např. (Still mode), který po stisku spouště čeká, až se objekty na scéně přestanou pohybovat a teprve potom udělá snímek. Umožní tak zachytit ostře i pohybující se objekty/lidi pokud udělají v pohybu krátkou přestávku.

Asi není třeba zdůrazňovat, že profesionál tyto funkce nevyhledává, ale přijme zodpovědnost za rozhodný okamžik stisku spouště sám. To je i důvod proč DSLR či některé pokročilé kompakty touto funkcí nejsou vůbec vybaveny. Amatérské veřejnosti se však podobné funkce a libůstky mohou líbit. V neposlední řadě je to také skvělá hračka.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/185b8a1b1f64e9b9c125748c002cf5cb/Body/27.3040?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Profesionálové či pokročilí amatéři pracují s tzv. rozhodným okamžikem. To je zlomek vteřiny, kdy se na snímku poskládá vše přesně tak, jak si přejí a to jak z hlediska kompozice, tak i významu. Proto všechny výše uvedené funkce nepoužívají a zodpovědnost za stisk spouště převezmou sami.


V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat zejména optimalizaci dynamického rozsahu a funkcím zpříjemňujících obsluhu fotoaparátu.

Jaký fotoaparát? – 7. díl: ovládání

V minulém díle jsme se věnovali zejména růstu inteligence automatiky v souvislosti se stanovením expozice a ostřením. Nyní se zaměříme na problematiku stále nedostatečného dynamického rozsahu a podíváme se také na novinky v ovládání.

Ie. Optimalizace dynamického rozsahu

Stále vážný a nevyřešený problém je omezený a striktně oříznutý dynamický rozsah digitálních fotoaparátů. O co se ve stručnosti jedná? Zjednodušeně řečeno, jsou-li na snímku světlá a současně tmavá místa a je-li rozdíl v jejich jasu větší než určitá limitní hodnota, oboje současně na jednom snímku nedokáže digitální fotoaparát zaznamenat. Snímek buď podexponuje do siluety, nebo přeexponuje a namísto světlých míst je na snímku jen jednolitá digitální vypálená bílá, která neosahuje žádnou kresbu ani detaily - je to jen ošklivá bílá plocha. Tento problém se bohužel vyskytuje v reálném případě velmi často, typickými zdroji přepalů jsou např. jasná obloha, bílé šaty nevěsty proti pozadí, světlé květiny na tmavém pozadí atd.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/0.492?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Malý dynamický rozsah se projeví tím, že fotoaparát (senzor) světelnou situaci nezvládne a buď jsou světlá místa dobře a tmavá místa příliš tmavá, nebo jsou tmavá místa dobře a světlá místa jsou přepálená - na snímku vypálená obloha.


Snímky, kde „chybí“ např. obloha, se nelíbí ani amatérům, natož profesionálům, a tak výrobci se snaží všemožně tomuto problému zabránit. Růst skutečného dynamického rozsahu senzorů se ale přes veškerý pokrok příliš výrazně nekoná, a tak si výrobci pomáhají různými softwarovými triky. Vhodným tvarováním převodní křivky se snaží obnovit kresbu i tam, kde by díky přeexpozici již za normálních podmínek nebyla. Těmto trikům dávají i různé marketingové názvy – například Canon EOS 40D či 1Ds Mark III zavedl novou funkci „Highlight Tone Priority“, která se snaží zachránit kresbu ve světlých místech, a tím pádem zvýšit dynamický rozsah. Obdoba na straně Nikonu je nazývána „Active D-Lighting“ (poprvé D3 a D300). Tyto funkce využívají faktu, že A/D převodník pracuje s více než 8 bity (do JPEG se vejde jen 8 bitů) a přebytečné bity právě využije na zvýšení dynamického rozsahu. Proto tyto funkce nemají smysl při snímání do RAW.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/0.88A6?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Funkce „Highlight tone priority“, „Active D-lighting“ atd. jsou metody, jak pomocí nastavení vhodné převodní křivky obnovit kresbu ve světlých místech snímku (viz šaty nevěsty – pravá část snímku se zapnutou funkcí obnovy světlých míst).


Mírně jinou cestou s cílem zlepšit dynamický rozsah jde Olympus, který nezachraňuje kresbu ve světlých místech snímku, ale naopak zesvětluje, tmavé části snímku. Účinek je podobný – roste dynamický rozsah, vizuální výsledek mírně jiný. Tato nová funkce se jmenuje „Auto Gradation (Dynamic Range enhancement)“ a zavedl ji poprvé Olympus E-420. Funkce opět nemá smysl při snímání do RAW.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/3.4B98?OpenElement&FieldElemFormat=jpg

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/7.447E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Obnova tmavých míst má stejný cíl – zvýšit dynamický rozsah. Nezachraňuje ale světlé části snímku (ty ponechá beze změny), ale zachraňuje, a tudíž zesvětluje tmavé části snímku. Na ukázce je nahoře před a dole po aplikaci funkce.


Nejen DSLR se snaží zvýšit dynamický rozsah, ale i obyčejné kompakty se snaží uživatelům nabídnout maximum. Příkladem může být funkce „Dynamic range optimization“ u Sony T300, která je převzata z DSLR Sony Alfa. T300 je sice malý stylový kompakt, ale chytrostí a snahou udělat „za každou cenu pěkný snímek“ si v mnohém nezadá s pokročilými fotoaparáty. Dynamic range optimization funguje podobně jako u Olympusu a také automaticky zesvětluje příliš tmavé části snímku.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/12.3956?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
I když je SONY T300 malý stylový kompakt, tak je nabitý řadou funkcí s cílem maximálně usnadnit fotografování amatérům.



II. Příjemnější ovládání a údržba

Každý digitální fotoaparát, byť jednoduchý, je poměrně složité zařízení vyžadující alespoň základní data od obsluhy. Je sice možné ponechat vše na automatice, ale ta, jak vyplývá z předchozích dílů, je schopná zabezpečit dobrý snímek jen za dobrých světelných podmínek. Za obtížných světelných podmínek počet nutných zásahů od fotografa stoupá a způsob ovládání se tak dostává do předmětu zájmu. Stejně tak je třeba fotoaparát udržovat, dobíjet a snímky přesouvat z karty do PC. I zde může dobré ovládání a snadná obsluha výrazně pomoci.

IIa. Interní paměť

Značný pokles ceny paměťových médií společně s růstem jejich kapacity umožňuje vybavit fotoaparáty poměrně velkou interní pamětí, která je dostatečná pro celou řadu snímků. Odpadá tak starost o paměťovou kartu, daní je ale nutnost stahovat snímky jen kabelem přímo z fotoaparátu. Nicméně slot pro paměťovou kartu bývá i nadále zachován. Příkladem může být Sony Cyber-shot DSC T2, který má vestavěnou paměť o kapacitě 4 GB, což stačí na více než 1000 snímků. Vedle této paměti má ještě slot na paměťovou kartu typu Memory Stick Duo a Pro. Pravdou ale je, že profesionál podobnou vlastnost nevyhledává (i když ničemu nevadí), protože externí paměťová karta je bezpečné a neomezené řešení.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/14.3F58?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
U některých fotoaparátů již nepotřebujete ani paměťovou kartu. Jejich vnitřní paměť umožní uložit přes 1000 snímků.



IIb. Dotykový displej

I když u amatérských kompaktů je vysoká snaha oprostit uživatele od jakéhokoliv nastavování a vše dělat pokud možno automaticky, tak některé ovládací prvky a funkce nutně zůstávají. Objevuje se tedy snaha používat velký zadní displej jako dotykovou obrazovku (touch screen), což ve spojení s velkými nápisy či jasnými ikonami na displeji může přehlednost obsluhy silně zvýšit (a není potom třeba ani číst návod). Problém ale je, že dotykem prsty displeje se tento silně znečišťuje, a tak je vhodné použít nějaký nástroj, čímž se samozřejmě elegance a pohotovost tohoto řešení snižuje. V každém případě ale profesionál tyto metody nevyhledává, protože jsou mnohem zdlouhavější a pomalejší než vyčleněné tlačítko. Tlačítek je potom ale hodně, a proto ovládání některých profi přístrojů připomíná hru na klavír.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/16.3E42?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Možností ovládat zadní displej dotykem disponuje např. Panasonic Lumix DMC-FX500. Kvůli znečišťování displeje je ale vhodné použít přiložený nástroj.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/d2a22c7de9823b74c1257493002edab6/Body/17.4922?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Dalším zástupcem dotykového ovládání je např. Pentax Optio T30. Společně s přehlednými a jasnými ikonkami se pomocí dotyků může stát ovládání opravdu hračkou.


V příštím díle našeho seriálu dokončíme novinky v ovládání a podíváme se na některé nové technologie z poslední doby.

Jaký fotoaparát? – 8. díl: pokročilé funkce

V minulém díle jsme se věnovali funkcím usnadňujícím ovládání fotoaparátu (IIa. a IIb.), a to zejména při plně automatickém fotografování. Nyní tento popis dokončíme a podíváme se na podobné funkce používané pro třídu DSLR.

IIc. Live view u DSLR

Fotografovat přes zadní displej (Živý náhled, Live View) tak běžné u kompaktů bylo dlouho u digitálních zrcadlovek (DSLR) zapovězeno. Příčinou je jejich zcela odlišná konstrukce, kdy je senzor kryt zrcátkem a závěrkou a nemůže tedy poskytovat obraz pro živý náhled. V poslední době se však i tato bariéra zbourala a zrcadlovky včetně těch nejprofesionálnějších živý náhled již poskytují. Má to ale stále několik problémů, s kterými je třeba počítat.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/29bd2a5e7ce3e581c1257499004b5716/Body/0.362?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Živý náhled je bezpochyby užitečný při snímání nad hlavou, u nohou atp., kdy nemusíte předvádět prostocviky. U DSLR má však pár problémů, které jeho použití komplikují.


Jedním z problémů je u většiny DSLR nevýklopný zadní displej. To samozřejmě komplikuje praktické použití živého náhledu, protože ten je zejména užitečný při fotografování nad hlavou, u nohou atp. - při snímání z normální pozice je totiž mnohem praktičtější hledáček. Na druhou stranu je výklopný displej velmi zranitelné zařízení a u profi DSLR často pracujících ve velmi těžkých podmínkách (prach, voda, vlhkost, mechanické otřesy) nemá co dělat.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/29bd2a5e7ce3e581c1257499004b5716/Body/0.ADF2?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Výklopný displej mají některé DSLR Olympus (na snímku Olympus E-3), což přirozeně usnadňuje použití živého náhledu. Naproti tomu to ale silně zvyšuje zranitelnost DSLR, a proto se většina výrobců výklopnému displeji brání.


Druhý problém je ostření. DSLR dosahuje (viz 3. díl) excelentní rychlosti ostření, a tím i krátké reakce na spoušť. To je dosaženo samostatným ostřícím senzorem (AF senzor), který ovšem pracuje jen při nesklopeném zrcátku, tedy v době, kdy je senzor kryt a živý náhled nepracuje. Aktivace živého náhledu ostření vyřadí ze hry a je nutné ostřit jako u kompaktů pomocí detekce kontrastu na hlavním senzoru. To je ale výrazně pomalejší – viz kompakty. Některé DSLR to opět vyřešily tak, že při aktivovaném živém náhledu neostří vůbec a je tedy nutné ostřit ručně.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/29bd2a5e7ce3e581c1257499004b5716/Body/2.3C16?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Jak vyplývá z konstrukce DSLR, za normálních okolností je senzor kryt zrcátkem a ostří se pomocí speciálních AF senzorů. Živý náhled (Live View) tyto AF senzory vyřadí ze hry.


Třetí problém je šum. U DSLR je senzor po celou dobu přípravy snímku neaktivní (vypnut) a tudíž se nezahřívá. Je aktivován jen na velmi krátkou dobu během otevření závěrky. To je jeden z důvodů propastného rozdílu v šumu mezi DSLR a kompaktem. Živý náhled ale nutí senzor pracovat velmi dlouho (po celou dobu náhledu), tím se senzor zahřívá a roste mu šum. Takže živý náhled jde možná překvapivě proti koncepci DSLR. Proto i někteří výrobci nedoporučují jeho příliš dlouhé používání.

I přes uvedené nevýhody je živý náhled funkce, která si své místo i u DSLR vydobyla, a všechny nové DSLR ji dnes nabízí. Koneckonců – nikdo nikoho nenutí živý náhled aktivovat - je to jen software.


IId. Čištění senzoru DSLR

Velkým problémem DSLR je prach na senzoru, který do těla DSLR vniká při každé výměně objektivu. Kompakty jsou proti tomuto problému víceméně imunní díky uzavřené a kompaktní konstrukci, filmové SLR zase měnily film vždy za nový a čistý. Prach na senzoru se sice dá retušovat a mnohdy není vůbec vidět, nicméně jedná se o nepříjemný (byť mnohdy jen psychologický) problém.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/29bd2a5e7ce3e581c1257499004b5716/Body/5.1C6?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Prach na senzoru je nepříjemný problém. Prachová zrnka stíní pixely a na snímku jsou potom tmavé hroudy.


Řada výrobců DSLR proto nabídla systém automatického čištění senzoru, který při každém zapnutí a/nebo vypnutí DSLR prach vibracemi odhodí. Sice to situaci zlepšilo, ale skutečnost, že k senzoru prach může a hromadí se tam po celou dobu životnosti DSLR to neodstranilo.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/29bd2a5e7ce3e581c1257499004b5716/Body/5.263C?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Většina systémů automatického čištění senzoru pracuje na principu mikrootřesů filtru před senzorem, čímž se prach odhodí na lepící pásku. Čištění se provádí většinou při zapnutí a/nebo při vypnutí fotoaparátu.


IIe. Fotoaparát jako MP3/MP4 přehrávač, turistický průvodce atd.

Růst výkonu procesorů uvnitř fotoaparátu a pokles ceny paměťových médií umožňují výrobcům integrovat do fotoaparátu stále nové funkce. Možná přijde doba, kdy z fotoaparátu bude malé PDA (kapesní počítač), a to stejně, jako se dnes k PDA blíží svými funkcemi mobilní telefony. Tento koncept využívá např. velmi inovativní a nový Samsung i8, který vedle automatického fotoaparátu vybaveného všemi běžnými funkcemi včetně dotykové obrazovky, detekce obličejů atd. nabízí ještě navíc:


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/29bd2a5e7ce3e581c1257499004b5716/Body/7.2E6E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Samsung i8 je na první pohled obyčejný kompakt, má však uvnitř integrovánu celou řadu nových funkcí.



IIf. Možnost pokročilé prezentace (Slide show)

Zvyk řady fotografů prezentovat fotografie na televizi přímo z fotoaparátu je zcela pochopitelný. Je to jednoduché, pohotové a televize je příjemné a velké promítací zařízení. Navíc je k dispozici snad ve všech hotelech, rekreačních zařízeních atd.

Všechny fotoaparáty dokáží zobrazit snímky na TV díky PAL výstupu, většinou ale jen staticky a s ruční obsluhou. Navíc televize bez problémů i hraje, což ale řada fotoaparátů pro fotografie nijak nevyužívá. Opět se nabízí možnost přímo ve fotoaparátu sestavit prezentaci včetně přechodů snímků, hudby na pozadí atd. Potom není problém takto připravené slide show zobrazit na TV nebo si jej prohlédnout na displeji fotoaparátu. Asi není třeba zdůrazňovat, že profesionál tuto funkci nevyhledává, ale pro zábavu a rodinné prezentace může být velmi efektní.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/29bd2a5e7ce3e581c1257499004b5716/Body/10.3698?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Tzv. Multi Slide Show přítomné ve zmíněném fotoaparátu Samsung i8 slouží k prezentaci fotografií přímo z fotoaparátu na TV a to včetně přechodů, hudby na pozadí atd.


V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat zcela novým technologiím, které se pomalu ale jistě do digitálních fotoaparátů dostávají.

Jaký fotoaparát? - 9. díl: přenos dat

V minulých dílech jsme se věnovali zejména novým funkcím, které se více méně týkaly fotografování. Technologický vývoj kolem nás ale proniká i do fotoaparátů, a tak se v nich integruje stále více elektroniky se zcela novými možnostmi.

III. Využití nových technologií v digitálních fotoaparátech

Každý si asi všiml, že svět kolem kráčí technologicky neuvěřitelně rychle vpřed a co bylo před pár lety snem, je dnes levnou realitou. Vzpomeňte jen na cenu a kapacitu paměťových karet, rozlišení digitálních fotoaparátů či velikost a funkce mobilních telefonů. Asi nikoho nepřekvapí, že výrobci stále přemýšlejí, jak nové technologie integrovat do fotoaparátů. Některé technologie se již přímo nabízejí, některé zatím pro fotoaparáty postrádají smysl či jsou příliš drahé. Oboje může být ale jen otázka času.


IIIa. Bezdrátové ovládání a přenos snímků

Každý digitální fotoaparát anebo jeho paměťová karta musí čas od času k PC pro stažení fotek. Sice to příliš neobtěžuje, ale přesto jsou situace, kdy to buď zdržuje, nebo je prostě jen těžkopádné. Jiná situace nastane, když potřebujete umístit fotoaparát tam, kam sami nemůžete – malé prostory, nadhledy atd. Přitom dnešní bezdrátové technologie jak kompletní ovládání fotoaparátu, tak i přenos dat již hravě zvládnou.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/0.5F6?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Bezdrátových kamer je na trhu velké množství, nejsou to ale pravé fotoaparáty s velkým rozlišením. Slouží spíše k bezpečnostním a monitorovacím účelům, videokonferencím atp. Kvalita jejich obrazu je poměrně nízká, pro uvedené účely ale plně postačuje.



WiFi

Dnes asi nejrozšířenější technologií je WiFi, která vychází ze specifikace IEEE 802.11 z roku 1999 a jejích pozdějších dodatků přidávající za specifikaci vždy jedno malé písmeno. Dodatek IEEE 802.11g je tak například vylepšení popisující způsob modulace na frekvenci 2,4 GHz a poskytující teoretickou rychlost přenosu dat až 54 Mbit/s. Fotoaparát vybavený WiFi tak může být kompletně dálkově z PC ovládán, může poskytovat dálkový živý náhled na budoucí snímek a po exponování snímku snímek do PC okamžitě přenést. Lze si představit i jinou ovládací konzoli než PC – například malý notebook, PDA či dokonce sofistikovaný mobil.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/0.82BC?OpenElement&FieldElemFormat=gif
WiFi logo je dostatečně známé zejména v souvislosti s připojením k internetu. U digitálních fotoaparátů se s ním ale setkáte jen výjimečně.


První, kdo oznámil fotoaparát vybavený WiFi, byl Kodak. Jeho 4MPix model EasyShare One byl představen v roce 2005. Pro podporu WiFi však vyžadoval přídavnou SDIO kartu. Fotoaparátů vybavených WiFi je však i dnes, 3 roky po pionýrském kroku Kodaku, jako šafránu. Například Nikon nabízí 9MPix Coolpix S52c, který nabízí i připojení k internetu a integrovanou funkci „my Picturetown“ pro okamžité sdílení obrázků po internetu. Na trhu je i zcela nový 9MPix Panasonic Lumix DMC-TZ50, také vybavený WiFi.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/0.A332?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
První fotoaparát vybavený WiFi byl Kodak EasyShare One z roku 2005. WiFi mu dodala speciální WiFi karta, kterou bylo ale nutné pořizovat zvlášť jako příslušenství.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/3.41DC?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Po vložení karty bylo možné bezdrátově zasílat snímky emailem, vkládat snímky na internet do galerie či tisknout. Cena fotoaparátu v době uvedení na trh (6/2005) byla kolem 600 USD, karta poté přišla na 100 USD.


WiFi technologie (nebo nějaký její nástupce) je určitě budoucnost. Zatím je ale bezdrátový přenos u kompaktních fotoaparátů spíše hračkou, navíc technologie je zatím složitá a matoucí. Známé jsou také problémy s kompatibilitou. Navíc přínos pro kompaktní fotoaparáty zase není až tak veliký - čtečka či jeden kabel není velký problém. Pořízením WiFi kompaktu proto rozhodně půjdete správnou cestou, zatím budete ale pionýrem a inovátorem.


WiFi adaptéry

Profesionální cesta však vede zatím trochu jinudy, protože přímo z malého těla zejména kompaktního přístroje je obtížné dosáhnout dostatečného vysílacího výkonu a rovněž konstrukce antény není snadná. Cesta proto vede přes specializované WiFi adaptéry, které jsou dostupné jako příslušenství zejména k DSLR. Využití najdou např. ve studiu, kde je fotoaparát na dlouhém ramenu, při reportáži uvnitř haly pokryté signálem WiFi atp.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/5.3A46?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Například Canon nabízí ke svým zrcadlovkám WiFi adaptér konstruovaný jako bateriový držák. Model WFT-E3/E3A je určen k DSLR EOS 40D, model WFT-E2/E2A je určen k EOS-1Ds Mark III a EOS-1D Mark III. Cena je však poměrně vysoká – kolem 19.000,- Kč.



Bluetooth

Na rozdíl od WiFi, které je konstruováno na větší vzdálenosti (řádově desítky metrů) a pro náhradu počítačových sítí LAN, Bluetooth je navrženo pro náhradu krátkých propojovacích kabelů s typickým dosahem kolem 1 až 3 metrů. Umožňuje díky tomu vysílat jen velmi malým výkonem (kolem 2 mW), čímž šetří baterie a je i konstrukčně mnohem levnější.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/8.4206?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Bluetooth je bezdrátová technologie pro náhradu krátkých kabelů a dokáže přenášet obecná data, obraz i zvuk na krátkou vzdálenost.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/10.38A8?OpenElement&FieldElemFormat=gif
Bluetooth logem se setkáte spíše u notebooků, mobilů, PDA či jejich příslušenství, k digitálním fotoaparátům si zatím ale cestu nenašlo.


Zatímco fotomobily mají dnes snad již vždy Bluetooth, opravdové digitální fotoaparáty technologií Bluetooth zatím nehýří. První byl v roce 2006 opět Kodak s modelem V610 (6 MPix), který pomocí Bluetooth dokázal zcela klasicky posílat a sdílet obrázky s PC, mobily, tiskárnami, PDA atd.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/11.164?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Kodak V610 byl první fotoaparát vybavený technologií Bluetooth pro přenos/sdílení snímků s Bluetooth kompatibilními zařízeními.


Bluetooth obvody přeci jen něco stojí, a tak výrobci (zatím) nechtějí cenu fotoaparátů o Bluetooth zbytečně zvyšovat. Dalším důvodem může být též fakt, že Bluetooth je mnohem pomalejší než klasický USB kabel (2,1 Mbit/s oproti 480 Mbit/s), a tak se pro masivní přenášení velkých fotografií příliš nehodí.


UMTS a další GSM standardy pro přenos dat

Také GSM sítě a jejich schopnost přenášet data mohou být použity pro přenos snímků a ovládání fotoaparátů. Svým způsobem je to vlastně služba MMS, která pomocí sítě GSM přenáší snímek. Zatím je ale tato cesta doménou spíše pro fotomobily a pokud je nám známo, tak zatím žádný skutečný fotoaparát nepoužívá přímo tento způsob k přenosu dat (do fotoaparátu by se musela vložit SIM karta). Je však otázkou, zda budoucnost touto cestou nepůjde. Sice je za službu třeba platit operátorovi, ale na rozdíl od WiFi by taková služba byla velmi jednoduchá a akční rádius obrovský – v podstatě celý svět pokrytý GSM signálem. Možná se proto v budoucnu dočkáme situace, kdy se bude skutečně do DSLR vkládat SIM karta.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/12.4D9C?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Každý lepší mobil (na snímku iPhone firmy Apple) je vlastně fotoaparát s bezdrátovým připojením pomocí GSM sítě. Pravým fotoaparátům se však technologie GSM zatím vyhýbá.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/e6819422ccdc7188c12574a100297ee5/Body/15.28A6?OpenElement&FieldElemFormat=gif
Srovnání teoretické rychlosti přenosu dat v různých technologiích. Ze srovnání je patrné, že pro fotografie se hodí jen UMTS neboli tzv. třetí generace (3G).


V příštím díle našeho seriálu budeme v popisu technologických novinek pokračovat.

Jaký fotoaparát? - 10. díl: nové technologie

V minulých dílech jsme se věnovali některým novým technologiím a dnes budeme v tomto popisu pokračovat. Víte třeba jaké možnosti vám při fotografování nabízí poziční systém GPS nebo jaké využití přináší dnešním fotoaparátům standard videa ve vysokém rozlišení? Pokud ne, tak čtěte.

IIIb. GPS souřadnice ve snímku

Často cestující fotografové se již určitě setkali ze situací, kdy zejména v méně obydlených místech pořídili snímek a posléze již nevěděli, kde to přesně bylo. Bylo by proto příjemné mít v EXIFu i přesné GPS souřadnice místa, kde byla zmáčknuta spoušť. Podle těchto souřadnic by následně u PC mohlo být z internetu doplněno mnohem více informací o místě snímání a snímek na mapě přesně lokalizován - například s pomocí služby Google Earth. I když se jedná o vcelku přirozenou službu, tak pokud je nám známo, žádný fotoaparát ji přímo nenabízí. Jsou však na trhu různá udělátka a příslušenství, které se k výsledku blíží.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/0.424?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Hezký snímek, jenže kde to přesně bylo? Podobné problémy by GPS souřadnice uložené v EXIFu snímku vyřešily a mohly by nabídnout i celou řadu dalších služeb. U řady snímků je jejich obsah přirozeně lokalizuje, podobné snímky však po letech přesné místo snadno ztratí.


Jedním z nich může být např. zařízení Sony GPS-CS1. Jedná se o velmi jednoduchý přístroj nemající žádný displej a žádné ovládání a jednoduše zjišťující a do paměti ukládající aktuální GPS pozici kamkoliv jdete. Doma u PC je potom možné pomocí přesného času pořízení snímku (podmínkou je správně seřízený čas na fotoaparátu) vystopovat, kde byl snímek pořízen a GPS souřadnice snímku mohou být poté i vloženy do EXIFu snímku. Se vším pomůže přiložený jednoduchý program. Jedná se ale o off-line aplikaci, která na základě správné časové synchronizace fotoaparátu a GPS přístroje zpětně zjistí polohu, kde byla zmáčknuta spoušť. Lze si proto představit řadu situací, kdy lokalizace nebude přesná.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/0.6F48?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Sony GPS-CS1 (tzv. GPS Photo Tracker, které vyrábí více výrobců - například Gisteq či Umax) je jednoduché zařízení většinou přicvaklé karabinou na oblečení či fotobatoh a které až 14 hodin (výdrž baterie) nepřetržitě nahrává vaší polohu. Neví však nic o tom, kdy přesně byla zmáčknuta spoušť.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/0.A82E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Reklamní obrázek firmy Gisteq, z kterého je dobře vidět princip práce.

Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/3.2BF4?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
GPS přijímač a Photo Tracker UMAX i-gotU se dá pořídit i v ČR za cenu kolem 1000,- Kč (GT-100) a je k mání i ve verzi s Bluetooth (GT-200).


Přesný záznam GPS souřadnic snímku však vyžaduje se dozvědět okamžik, kdy byla zmáčknuta spoušť. Právě a přesně v tento okamžik musí být GPS souřadnice zaznamenány. To vyžaduje nějaké propojení s fotoaparátem – nabízí se středový kontakt patice na blesk (hot shoe), kde je okamžik stisku spouště k dispozici nebo speciální kabel – například Nikon MC-35 GPS Cable - využívající PC Sync konektor.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/4.4BF6?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/5.2082?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Zařízení firmy Jobo PhotoGPS je specializované foto příslušenství, které se zasouvá do sáněk blesku a zaznamená GPS souřadnice vždy, když je zmáčknuta spoušť. Pomocí přiloženého programu se potom GPS souřadnice přepíší do EXIFu snímku a dokonce program z internetu najde i název místa. Nelze jej však použít společně s bleskem. Cena dosahuje výše 150 USD, ale pokud je nám známo, tak zařízení v ČR k mání není.



IIIc. HDTV výstup (HDMI konektor)

V poslední době udělala projekční a televizní technika obrovský rozmach, zejména nástupem a zlevňováním plazmových a LCD televizí. Televize s rozlišením 1366x768 px a úhlopříčkou přes 100 cm jsou dnes běžným standardem a drtivá většina z nich umí pracovat i jako VGA monitor. Fotoaparáty ale VGA rozhraní z pochopitelných důvodů nemají, a tak musí snímky posílat do televize přes 50 let staré televizní rozhraní PAL, které nabídne ve srovnání s monitorem mizernou kvalitu obrazu.

Přitom elegantní řešení existuje. Je to nové rozhraní a konektor HDMI (High-Definition Multimedia Interface), které nabídne kvalitu obrazu srovnatelnou s monitorem a kterým disponuje drtivá většina moderních televizorů.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/5.49EC?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
HDMI konektor je vzdáleně podobný USB a nabídne bezkonkurenční kvalitu obrazu na TV. Jeho verze mini (vpravo) je určena právě pro malé fotoaparáty, kamery atd.


HDMI konektor u fotoaparátů ale zdaleka není samozřejmostí a bývá spíše výjimkou než pravidlem. Když už, tak se HDMI konektor objeví jen u dražších a vyspělých fotoaparátů jako např. Sony A700 či Nikon D700. Některé fotoaparáty také podporují HDTV, ale jen pomocí speciálního kabelu. Ten je jednak drahý, ale také méně uživatelsky příjemný než HDMI a navíc jeho zapojení není zcela jednoduché. Řada televizorů navíc podobnými vstupy nedisponuje, zatímco u HDMI lze očekávat široké rozšíření díky videu.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/6.2C8A?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Např. Panasonic Lumix DMC-FX35 či TZ5 vyžadují speciální kabel DMW-HDC2, který také umožní propojit fotoaparát s televizorem v HD kvalitě a v plném rozlišení 1920x1080 px. Využívají však komponentní vstupy, které řada televizorů nemá.



IIId. HDTV video

Fotoaparáty a videokamery se vzájemně liší svým účelem. Kamery zaznamenávají v menším rozlišení pohyb (snímky jsou často ale každý v rozlišení jen kolem 1 MPix), kdežto fotoaparáty zaznamenávají ve vysokém rozlišení (kolem 10 MPix) a vysoké kvalitě jeden okamžik na fotografii. I když kamery umí fotografovat a fotoaparáty umí video, většinou si vzájemně nekonkurují. Kamery fotografují špatně a s maximálním rozlišením běžně kolem 1 MPix, což je na kvalitní fotografii málo. Fotoaparáty zase natáčejí video v nízké kvalitě a mají problémy s delším videem – natáčejí jen krátké videosekvence, které se vejdou do vnitřní paměti a na kartu.

Doba se však mění a obě zařízení se začínají k sobě přibližovat. Je to způsobeno jednak růstem kapacity paměťových karet, které pojmou již poměrně dlouhá videa, ale také růstem výkonu procesorů, která videa ve fotoaparátech dokáží zpracovat. Dnes je vcelku běžné natáčet videa v rozlišení 640x480 px při rychlosti 30 snímků za vteřinu, což v podstatě odpovídá běžnému televiznímu signálu PAL. Délka videa bývá omezena jen kapacitou karty, což dnes již také nepředstavuje problém. Objevují se i fotoaparáty, které dokáží natáčet videa v HD kvalitě pro již zmíněné LCD či plazmové obrazovky. Kolem HDTV je však celá řada nejasností, protože HDTV může pracovat ve více režimech, čehož marketing obratně využívá. Celou problematiku HDTV jednoduše shrnuje tabulka:

Označení

Rozlišení

MPix

Poznámka

720p

1280x720

0,9 MPix

Obvykle označováno jako HD Ready

1080i

1280x1080

1,4 MPix

Jedná se o prokládané řádkování

1080p

1920x1080

2 MPix

Toto je pravé HD a tedy tzv. Full HD



Má-li tedy fotoaparát natáčet video v plném HDTV rozlišení, musí pořizovat videosekvenci, kde každý snímek má rozlišení 1920x1080 px rychlostí 50 snímků za vteřinu. To dokáže např. Casio EXILIM Pro EX-F1, a to dokonce rychlostí 60 snímků za vteřinu. Je logické, že pro výstup takto kvalitního videa je použit právě HDMI konektor.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/2d0b312b56cd1d80c12574a9002ef4c2/Body/8.5E0?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Tento fešák od Casia (Casio EXILIM Pro EX-F1) dokáže natáčet skutečné video v plném HDTV rozlišení (tzv. Full HD). Pro výstup slouží praktický HDMI konektor.


V příštím díle dokončíme výčet novinek, podíváme se na otázku DSLR versus kompakt a seriál uzavřeme.

Jaký fotoaparát? – 11. díl: nové technologie II

V závěrečném díle seriálu dokončíme popis nových technologií, dotkneme se otázky „Kompakt nebo DSLR“ a celý seriál uzavřeme. Slovo „uzavřeme“ je však jen relativní, protože vývoj v oblasti fotoaparátů je tak rychlý, že je jen velmi obtížně možné považovat jakýkoliv seriál o nich za „uzavřený“.

V minulém díle jsme se zabývali videem ve fotoaparátech a jeho pokroky. Na doplnění není bez zajímavosti, že DSLR zatím videa nenatáčí, a to i přesto, že k tomu není žádný přímý technický důvod. Zejména poté, co DSLR začaly umožňovat tzv. Live View (Živý náhled). Je to tak jen určitá setrvačnost, i když na druhou stranu je minimálně diskutabilní, zda DSLR mající ambice na pokročilé, neřku-li profesionální fotografování, mají vůbec video natáčet. Dá se ale odhadnout, že dříve či později tato funkce bude do DSLR zapracována, a to zejména u DSLR nižších (amatérských) tříd.


IIIe. Vysokorychlostní snímání

Další novinkou související přímo s videem je vysokorychlostní snímání. V běžné praxi asi nenajde velké uplatnění vyjma hrátek, je ale důležitým doplňkem např. pro snímky sportu, přírody, technické snímky atp. – zkrátka všude tam, kde je nutné děj vysokorychlostně sejmout a potom z estetických či studijních důvodů pustit zpomaleně.

Pokud totiž natočíte video běžnou rychlostí kolem 25 snímků/sekundu (používá se zkratka fps = frames per second) a zpomalíte ho, tak logicky snímky v čase chybí a video je trhané. Rychlost snímání 25 fps také není dostatečná pro zachycení opravdu rychlých dějů, kde hrozí, že kýžený děj nastane právě v době mezi snímky. Všude tam je vhodné natočit video rychleji s možností ho potom normálně, zpomaleně či snímek po snímku spustit/studovat.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/c8a0ae346cca5de3c12574b1006e2f3f/Body/0.75C?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Vysokorychlostní fotografování je užitečné, když potřebujete zaznamenat rychlý a unikátní děj. Z mnoha snímků je potom snadné vybrat ten správný. Na snímku je kapka vody po vyšplouchnutí z hladiny.


Touto schopností je vybaven již zmíněný fotoaparát Casio EXILIM Pro EX-F1. Ten dokáže pořizovat běžné JPEG snímky v plném rozlišení 6 MPix rychlostí až 60 snímků za vteřinu, což v rychlosti přesahuje možnosti řady kamer. Takových snímků dokáže pořídit až 60 v sérii (tj. záznam 1 vteřiny děje). Rychlostí 30 snímků za vteřinu je možné fotografovat souvisle dvě vteřiny a ještě pomalejší rychlostí 5 snímků za vteřinu můžete střílet JPEG obrázky až 12 vteřin. Zkrátka – do interní paměti se vejde 60 JPEG snímků a podle rychlosti snímání vyjde maximální doba záznamu. Když se interní paměť zaplní, fotoaparát přeruší práci a snímky ukládá na SD kartu.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/c8a0ae346cca5de3c12574b1006e2f3f/Body/0.8054?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Casio EXILIM Pro EX-F1 je v současnosti asi nejrychlejší běžný fotoaparát, který symbolizuje splývání fotoaparátů a kamer.


Co se týče vysokorychlostního videa, tak vedle klasického a minule zmíněného HD videa 1920x1080 px (60 fps prokládaně), umí Casio i nižší rozlišení 512x384 px ale již rychlostí 300 snímků za sekundu (!), rozlišení 432x192 px pak dokonce při 600 fps a při rozlišení 336x96 px zvládá úžasných 1200 snímků za sekundu! Čísla jsou to úchvatná, je však otázkou k čemu to běžnému uživateli vyjma speciálních aplikací bude.

V každém případě se však ukazuje, že vývoj v oblasti videa ve fototechnice jde raketově vpřed a že možná jednoho dne kamery a fotoaparáty (téměř) splynou podobně, jako (téměř) splývají mobily s PDA.


DSLR versus kompakt

Nelze se nedotknout tématu, zda pořídit kompaktní fotoaparát či DSLR (digitální zrcadlovka), a to zejména poté, co výrobci stlačili ceny DSLR včetně základního objektivu v setu na (a mnohdy i pod) cenu pokročilých kompaktů. V čem je DSLR lepší a v čem naopak horší než kompakt?


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/c8a0ae346cca5de3c12574b1006e2f3f/Body/2.4A6C?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
DSLR nebo kompakt – to jest otázka. Není ale dobrý a špatný. Je jen vhodný k A a vhodný k B, případně vhodný pro A a vhodný pro B.


Pořídíte-li si pravou digitální zrcadlovku (DSLR), tak vězte, že zrcadlovka je velká, těžká a nápadná. Zatímco kompakt ukryjete do kapsy či kabelky a není problém jej mít stále s sebou, tak u zrcadlovky musíte primárně „fotografovat“. Mít DSLR stále s sebou prakticky nelze. I když váha malých amatérských DSLR již příjemně klesla, tak počítejte s tím, že 1 kg (a méně to s objektivem nebude) se na krku pořádně pronese. DSLR tak není a asi dlouho nebude obrazový zápisník, což malý kompakt je na 100 %.

DSLR je také dražší. I když cena startovací sady je již na úrovni kompaktu, tak počítejte s tím, že časem nakoupíte ještě minimálně za 1x tolik. Bez dalšího objektivu, externího blesku, filtrů a dalšího příslušenství (mezikroužky, předsádky atd.) to totiž nebude mít s DSLR moc smysl. A s tím výrobci počítají, když nabízejí startovací sety velmi levně.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/c8a0ae346cca5de3c12574b1006e2f3f/Body/4.3302?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
DSLR je konstrukčně složitější než kompakt ,a proto je i mnohdy dražší. Na druhou stranu je pro účely fotografování mnohem dokonalejší, což ale neznamená, že to právě vy potřebujete a oceníte.


Ani v rozlišení to není - kompakty mají již více než dost MPix a počítejte také s tím, že fotografovat s DSLR je výrazně těžší (!) než s kompaktem! Důvodem je zejména ostření, hloubka ostrosti a absence některých funkcí pro úplné začátečníky. DSLR také nenatáčí video ani zvuk, není ani MP3 přehrávač atd.

V čem to tedy je?


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/c8a0ae346cca5de3c12574b1006e2f3f/Body/10.345E?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Rozostřené pozadí je velmi účinný nástroj, jak přitáhnout pozornost tam, kam potřebujete. Je to ale současně těžký a ošidný nástroj. Sebemenší chyba v zaostření potom totiž končí rozmazaným snímkem. To u kompaktů moc nehrozí.


Popis: http://www.digimanie.cz/digimanie/media.nsf/0c97cd6cabb1398ec1256cc50082f4bf/c8a0ae346cca5de3c12574b1006e2f3f/Body/17.3FE6?OpenElement&FieldElemFormat=jpg
Podobné snímky např. v temných a rozlehlých interiérech nemá smysl snímat s bleskem, protože ten nedokáže prosvětlit velký prostor. Nemůžete-li si postavit stativ, což je často problematické, tak jedinou záchranou je světelný objektiv, vysoké ISO, stabilizátor obrazu a stabilní postoj. Ve všem je DSLR o chlup lepší.

Tak který?

Možná jste očekávali rozuzlení typu: „Kupte si model ten a ten“. To ale z pochopitelných důvodů není zodpovědně možné. Na trhu totiž nejsou vysloveně špatné fotoaparáty. Jsou jen vhodné k A a vhodné k B. I malé, levné a jednoduché kompakty jsou vynikajícími obrazovými zápisníky. Nelze od nich ale čekat, že budou fotografovat za špatných světelných podmínek, rozumně používat blesk a snímky z nich bude asi obtížné zvětšit na zeď do rámu. Naproti tomu DSLR je neohrabaná, těžká a nápadná, nabídne ale nejuniverzálnější použití a i výbavu „do boje“. A mezitím je plynulá škála mnoha výrobců a mnoha modelů. Snad vám tento seriál pomohl utřídit si pojmy a pomůže vám tím i k tomu Vašemu výběru! Hodně štěstí!